... do jarního Písku zbývá už jen  -1931 den

EDITORIAL 


 Zatím dobrý!

Na tomto místě obvykle bývá v různých časopisech takový volný slohový útvar, kde šéfredaktor (pod působivou fotografií) zneužívá své moci a sděluje masám své názory, soudy, dojmy - a tak.
Napadlo mne, že jsem se za ta léta vlastně taky stal takovým šéfredaktorem - minimálně tím, že jsem jej dělal a nikdo proti tomu neprotestoval.

     Nejdřív nabralo Žlababu zprava auto nepozorné italské řidičky, která nějak zapomněla, že vyjíždí ze dvora hotelu na silnici přes cyklostezku. Světové ortopedické kapacity dodnes trapně mlčí, protože nedokáží vysvětlit, jak může někdo zastavit nohou (sedě na kole) osobní automobil a tu nohu mít jen (sice pořádně) zhmožděnou - nicméně funkční.
     Pak se před letním soustředěním panu eurokomisaři opět nepodařilo sprovodit manželku ze světa. Tentokrát to mělo vypadat jako nešťastně náhodný pád ze schodů do sklepa.
Oběť se však poměrně rychle otřepala a na LVT již vesele dokumentovala.
     Následoval můj krok do tmy, když jsem šel ze schodů na letním soustředění potají vyjídat lednici. Něco zapraskalo -
a pak už mne jen šíleně bolelo koleno. Ráno se sešla komise, která zhodnotila, že o nic nejde - ale pro jistotu jsem měl po zbytek soustředění značné úlevy.
     Týden na to se veliteli podařilo si pomocí asfaltu provést plastickou operaci s cílem napodobit ptakopyska. Nic zas tak originálního, že!
     V době, kdy píšu tyto řádky, se ke mně donesly zvěsti o ztrátě pověstné pružnosti páteře členky rady starších...
Zkuste tedy načerpat optimismu z nově vytvořených reportáží!

     Zneužiju tedy oné pochybné moci a pokusím se shrnout jubilejní rok 2008 z mého čistě subjektivního pohledu.
     V dějinách CYKLUSu šlo nejen o rok jubilejní - ale zcela zřejmě i o rok téměř zlomový. Téměř proto, že to byla většinou obrovská náhoda, že si nikdo nic nezlomil (zatím - zaklepat!). Zřejmě pod dojmem dále popsaných událostí došlo na výroční cyklohromadě v Blatě dokonce k pokusům o změnu symboliky, kdy měly být nahrazeny odznaky gastrocyklistiky berlemi!


Úvodem - aneb - co je (resp. měl být) CYKLUS ...

Vítáme všechny záměrné i nahodilé návštěvníky na nové stránce gastrocyklistického klubu CYKLUS. Název CYKLUS není nikterak náhodný. Vznikl jako zkratkové slovo z celého názvu CYklistického KLUbu Seniorů. Posláním klubu je příjemné a pohodové trávení volného času jeho členů a příznivců. Hlavní náplní činnosti klubu je provozování gastrocyklistiky, zdokonalování se v oblíbené hře seniorů z oblasti států u Středozemního moře zvané "Pétanque", pořádání turistických a rekreačně sportovních akcí, organizování hudebních a debatních večerů, společné návštěvy kulturních akcí a konzumace kvalitních potravin a nápojů.

Zvláštní poděkování patří Michalu Bernartovi, mladému nadějnému architektovi, za překrásné logo, které naprosto věrně vystihuje velkou myšlenku gastrocyklistiky a firmě BERÁNEK, spol. s r.o. za širokou "digitální podporu" našeho snažení.  To je náš velitel, v rukou drží mapu!

Vrcholovou aktivitou CYKLUSu jsou gastrocyklistické výpravy podle mapy (viz obrázek):

 

Pro přiblížení charakteru činnosti klubu zde uvádíme výňatky z kroniky, která je již tak rozsáhlá, že by se celá na web nevešla.

Jak to začalo (aneb: v květnu 1998 nebyly v hospodě U kaštanu zrovna volné židle)
...byl první máj, byl lásky čas, vzduch voněl mízou... a několika seniorům vlil takovou novou mízu do žil, že prošli kraj k Berounce, porozhlédli se, zda stojí zato koupit hrad Krakovec (alespoň někteří z nich), poznali místa svého mládí a po chutné dršťkové v hospůdce na Krakovci naplánovali výlet na místa další, kde se zrodil jejich klub...

Třeboň 6.-9. května 1998
Ve čtvrtek večer jsme se už všichni sešli v příjemném hotelu Regent v pokoji Hluchých ryb (zde je nutno udělat malou odbočku pro nezasvěcené: protože jsme usoudili, že činnost CYKLUSu se jistě brzy stane trnem v oku současného establishmentu vzhledem k propagaci hnutí směřujících k potlačení stresu, nervozity a honby za konzumem, používáme důsledně konspiračních jmen) a naplánovali cestu na druhý den.
Pátek byl poněkud nešťastný pro některé netrénované. Cesta kolem
Světa byla na sedacích partiích znát, padesát pět kilometrů se holt někde usadí. Výprava měla i svá úskalí - někteří (líný Rákos) proděravěli své pláště (typický příklad trestuhodného podcenění technické přípravy, pozn. webák), ale jiní (Hluchavka) poruchy se zručností jim vlastní hned opravili.
Proto také už v pozdních odpoledních hodinách seděli všichni svorně v restauraci Šupinka a nad chutnou krmí připravenou z místních ryb usoudili, že nezaložit klub, jemuž posléze vybrán byl název CYKLISTICKÝ KLUB SENIORŮ, by byl neodčinitelný hřích.


Děsná Desná - a mokrá Souš
Další z našich velmi povedených výletů se naplánoval na svátek Cyrila a Metoděje. Předpokládá se totiž v těchto dnech krásně a
 slunečno, neboť prázdniny právě začínají. Cíl cesty Tanvald - horská turistika pěší i cyklistická. Ubytování v Popelnicích, večeře v Jizerce. Jinak po celou dobu nohy i šlapky v mokru. Není ani znát, jestli jsme propoceni námahou. Mokří jsou všichni.
První den výšlap do Albrechtic, první mokrá zastávka , polévka a
 jiné, zatímco se sušíme, další plán: výprava se dělí. Předsedkyně a Prdelka zpět, ostatní hrdinové jdou pod vedením horského vůdce a velitele dál přes Protrženou přehradu podél řeky dolů. Přicházejí znavení, mokří zvenku i zevnitř, ale protože se posilní kuřecí polévkou od dvou hospodyněk, brzy se vzchopí.
Další den po vítězném stoupání do Kořenova jsme se skoro poprali kvůli uskladnění kol v chodbě s obsluhou v pitomém motorestu. 
Ale naštěstí nejsou na světě jen blbci.
 Dojíždíme k bufetu Černá říčka, usadíme se přímo pod bustou Lenina, dáme si malý gáblík, palačinky, dršťkovku už nemají, zato ale Žlababa s bratrem Rybářem rozvinou debatu o ubrusech Samson na stole a světe div se ...ubrus je náš...Ta dobrá paní nám ho vnutila, jenom si pro něj musíme do mokré trávy. Ubrus je povýšen na klubový a na druhý den máme opět cíl. Zpět přes Souš, Protrženou přehradu a velký sjezd podél Bílé Desné (předsedkyně - tehdy ještě budoucí - má defektní brzdy). Potom vyždímat.
Třetí den váháme zda vůbec vyrazíme, je zataženo, ale nakonec se
 rozjasní. Opět do kopců, oběd je jasný - zase Černá říčka, dnes ptáček s rýží i knedlíkem, smažený sýr a za deště, ale zato s výpravčí čepicí a píšťalkou (to byla ženská, ta majitelka!), odjezd. Vzhledem k dešti přes Desnou nejkratší cestou zpět.
Byť na Souši, přesto stále mokří. Celkový dojem veskrze kladný.


První pétanque - aneb - Mají to ti francouzský dědci ale těžký...
10. června 2000 se na
bressonské zahradě poprvé hraje petanque s novými klubovými koulemi. Vše v duchu francouzkých tradic, i když vína se pila moravská a rakouská (opička pak byla překvapivě zcela naše), sýry a olivy i počasí jako na jihu. 
Koulení je opravdu zodpovědná práce, jen
 hrací příslušenství nedostatečné (chybí 5m pásmo, namísto něj dávají do sady koulí trapnou metrovou šňůrku!). 
Morálka během večera poklesla,
 podle schopností a přístupu jednotlivých rodinných družstev vznikají jednou provždy týmy Tupounů, Hluchounů a Lenochů. Hra, terén i konzumace se všem líbila, další trénink je ovšem nutný. 
... ale do penze se možná k nějakým výsledkům a lehké cirhóze dopracujeme...

 
Bramboráková sobota - počátek gastrocyklistiky v Čechách
12.5.2001, kde jinde, než v Krušovicích. Tradiční sraz u šachty, oblíbená trasa na Drnek, zastávka Na Knížecí ve Mšeci, po pivu (a někdo po polévce) pokračujeme bez závad kolem Bucku přes karlovarku do lesů nad Lužnou. Slunečno, mezi stromy je klidno, kocháme se nádhernou zelení nových listů a hladkou asfaltkou. Potom sjezd do Krušovic se skvělou dohledností do kraje, a pak samozřejmě tradiční bramboráky na různé způsoby.
Strýčka Toma to všechno inspirovalo do té míry, že vymyslel gastrocyklistiku a navrhl abychom vytvořili internetové stránky klubu.
...a to byl možná i oficiální počátek gastrocyklistiky v Čechách ... 
Zpátky je to vždycky trochu ouvej, kopec s plným břichem nesjízdnej, většina tlačí. Ale cestou se kalorie vyjedou (možná) a před pátou na Racku ještě stíháme poslední dorty a kafe. Na dvorku bratří (a sester!) Rybářů korunujeme úžasný gastrocyklovýlet lahví mělnického Müllera – vzorek od velitele, hodnocen kladně jako ostatně celá tato sobota.

Poznámka pod čarou: ve středu 30. května 2001 se konala první(!) schůze klubu s malým občerstvením u krbu. Chyběli bohužel Tupouni – předsedkyně chorá, velitel kdesi. Volal pak od Pelhřimova, že jede ošetřovat ženu, vlastní. Usnášeníschopná většina rozhodla o některých zasadních věcech ohledně právě vznikajícího internetového CYKLUS zpravodaje (Strýček Tom zasluhuje velkou pochvalu za nápad, i realizaci). Mapové záležitosti budou projednány s velitelem separátně. 

Nahoru