Jarní soustředění - Blato 2002 - Den druhý a třetí

Tyto a další scény z klubového života ukazují některé významné okamžiky, které se podařilo zachytit fotografickým aparátem. Některé významné okamžiky se zachytit nepodařilo. O co jde, se dovíte, když nad každý obrázek najedete myší. Zásadně doporučujeme prohlížení metodou "Z", tj. zleva doprava, shora dolů, stejně, jak je obvyklé číst v evropské kultuře text.

Původní záměr vydat se druhý den do sousední spřátelené země byl operativně (a velice šťastně) modifikován. Tak se uskutečnila slavná  Třeboňská etapa a následující den ještě slavnější Jízda do Telče:

Není to krása? A ta konzumace!
O tom, že je třeba jezdit pravidelně do lázní není (vzhledem k průměrnému věku členů CYKLUSu) pochyb. A že když lázně, tak Třeboň, taky ne. 
Kde jinde můžete frčet po hrázi mezi rybníky závratnou rychlostí, abyste nakonec v Šupině nad Regentem koumali, zda si dát lína nebo kapří filátka v olivové omáčce!

 


Říká se, že "s jídlem roste chuť". Když se dojelo do Třeboně, proč by se nedojelo do Telče. Přestože byla přípravě etapy věnována mimořádná pozornost - vyskytly se názory zpochybňující celý velkolepý záměr - a nechyběla ani varovná proroctví.

Tak kudy?
Já vám říkám ...  

Vedení CYKLUSu nakonec přijalo moudré politické rozhodnutí, aby členové, kteří si nevěří, nekazili morálku ostatních - a do- pravili se do Telče, jak chtějí. 
Nakonec - mohou být užiteční i ostatním, kteří by před sportem dali pro zpáteční cestu předost sběrnému vozidlu.
Rozhodnutí vedení se ukázalo (jako ostatně vždycky) býti naprosto, ale naprosto, správným.

Na horním snímku se pan president tváří (naoko) skepticky.
To ještě nikdo netušil, že v jeho hlavě zraje ďábelský taktický plán na únik roku. V té chvíli už měl zřejmě naprosto jasno, kde nastoupit, jaký převod udržet na rovinách a  v kterém kopci zdeklasovat pronásledovatele.

Byl to jeho den. V kopcích lehký jako ... jako ... no prostě - kozlík ... ... na rovině rychlejší než vítr.
Byl to jeho den! Dějiny světové gastrocyklistiky začaly psát novou kapitolu - "Kozlíkovu éru".
V očích obdivovatelek bylo možno zahlédnout leccos - kdyby si sundaly brýle!

 

Telč nezklamala očekávání. UNESCO zřejmě ví, co dělá. Počasí bylo tak nádherné - že se až nedalo pořádně fotit. Opět se potvrdila stará pravda, že "když je něčeho moc, tak je toho příliš". Platí to i o světle.

Vydařený výlet korunovala členka rady starších ukázkou konzumace dezertu tak, jak to viděla u příslušníků vyšších vrstev ve střední Papui.
Názor ostatních byl, že se místní personál neměl odvracet, ale naopak - něčemu přiučit!

A to všechno pro pár obdivných pohledů!
Co tady, proboha, dělá Hluboká?  

 

Při zpáteční cestě podlehl velitel na chvíli paranoidnímu stavu, že už mu to dělá někdo naschvál. Mezi Telčí a Blatem podle mapy Hluboká neleží - a evidentně se nejednalo o fatu morgánu. Taky jsme v Telči dohromady nic nevypili.

A přesto tam byla ...

   Pokračování na další stránce ...

Nahoru        Na úvodní stranu