Kola už spí - nebo se alespoň ukládají k zimnímu spánku. Ne tak gastrocyklisté - ti obouvají místo lehkých treter těžké horolezecké boty a směle se vydávají zdolávat Labské pískovce. Také se vydávají po stopách tajemně zmizelé obce Zadní Jetřichovice, což se nepodařilo zfotodokumentovat, poněvadž to asi místní pohanská božstva nechtěla. Poslala proti skupince odvážlivců veškeré nepřízně - bouři, tmu - a ještě zmátla mapaře. Tak se stalo, že se zabloudilo - ale fest!
 Bydleli jsme na zámku - i když se to jmenovalo jen Zámeček. Šéfoval tomu Pája - který je vidět v tom okně zcela vlevo dole. |
 To by ani nebyli gastrocyklisté, aby se při chůzi nerozptylovali sběrem hub. Smaženice z nich byla ovšem výborná! |
 Nejdřív šli průzkumníci ... |
 ... pak velitel ... |
 a pak my, obyčejní gastrocyklisti. |
 Tak tam nahoru se musíme dostat! Šaunštejn - či jak se to jmenuje. |
 Nahoře bylo opravdu veselo... |
 ... a daleko vidět. |
 Koza - přítel člověka. |
 Na Páju se prostě nedá zapomenout. |