Kdo se vyzná v jízdních řádech ...
... ten čeká na vlak v klidu a s úsměvem.
Ví, že vlak jednou přijede.
Bohužel každá jízda jednou končí - a jde se na Koráb.
Ovšem nahoře zářily barvy nejen podzimu...
... jenže se jde dál!
Z vrchu Koráb na tajemný hrad Herštejn, kde se vynoří...
... velitel!
A pak se zase jde a jde a jde ...
... až už to skoro nejde, protože nožky bolí a žízeň je převeliká!
A tu jako zázrakem objeví se nádraží.
Nožky už nebudou dále trpět!
Železnice, to je zázrak techniky - a organizace!
