Slavnostní nástup. Z výrazu velitele lze vyčíst, že tentokrát půjde opravdu do tuhého.
V tuto povznesenou chvíli ještě nikdo netuší, jaké ďábelské záměry se ukrývají v nenápadné hlavě muže se stříbřitou helmou.
Při sledování výkonů našich německých přátel nešlo nevzpomenout jmen jako Gustav Adolf Schur, Olaf Ludwig, Uwe Raab nebo Jan Ullrich. A také všem hned vrtalo hlavou, kde jsou zdroje takového pronikavého výkonnostního růstu. - Že by zobali?
Vysvětlení na sebe nedalo dlouho čekat. Žádné středisko vrcholového sportu, žádné EPO - všechno je to o duši!
Ale až takový obrat jsme tedy nečekali.
Copak, copak - tady už zřejmě pomocná ruka nedosáhne? Ovšem - všimněte si vpravdě božského výrazu a jasného světla v Janině tváři!
Goethe by napsal: "Fahrrad macht frei!" - zvlášť když se dá vést...
První večeře gastrocyklistů. Atmosféra tohoto snímku je překvapivě téměř staroholandskomistrovská. Náhoda? Nebo vzácná inspirace mistra fotografa?
Klid a mír podvečerní krajiny na rozhraní jižních Čech a Vysočiny může způsobit krátkodobé myšlenkové úlety i u velice vyhraněného materialisty, za kterého je autor těchto stránek obecně považován.
Ráno je ovšem po klidu a míru. Šílený mapař se rozhodl uspokojit své soutěživé ambice a vyhlásil rychlostní gastrocyklistickou jízdu.
Kdo nechtěl zabloudit, musel chtě nechtě šlapat, co to dalo.
V háku se za ním udržel pouze Jirka - a to jistě jen díky tomu, že za mlada závodil v Berlíně s Honzou Ullrichů, kdo bude dřív v cukrárně. Ale dopadl nakonec stejně jako Jan s Lancem - na mapaře neměl.
Za to, že jsme s ním závodili, nás mapař dovedl na místo útěchy pro tělo ...
...i ducha. (Technik prosí modelku, podle které se to odlévalo, ať se laskavě přihlásí - podle něj "to není možný"!)
Tak takhle by slušná gastrocyklistka rakvičku na veřejnosti jíst snad neměla!
A tohle se přece taky nemá - pít z řeky! Copak není kolem dostatek hospod?
Někteří naši němečtí přátelé prohlašují, že se u nás cítí "felice tópře" - skoro jako doma.
No nevím, jestli to s tou vstřícností někdy nepřeháníme - proč si někteří starostové nepřejmenují obec třeba na Madrid, Oslo nebo Vladivostok?
...ale nezapřou se. A to si Jana odskočila jen na chvilku nakoupit nějaké v NDR nedostatkové zboží. (Té hodné dívence na snímku se omlouvám - netušila k jaké šaškárně se to propůjčuje - pozn. aut.)
Tento záběr se neměl nikde objevit! Jde o přísně utajovaný projekt natáčení celovečerního dokumentu pod pracovním názvem "Návštěva kancléře u Dalajlámy". Slavnostní premiéra je plánována na den oslav přijetí Tibetu do Evropské unie.
Pro představu, o jak náročný projekt se jedná, prozradíme třeba jen, že pro každý světadíl bude natočena samostatná verze s cílem při- blížit velké myšlenky obou protagonistů opravdu každému člověku.
Obrovský humanitární rozměr a dosah celého unikátního díla zřejmě nebude nikdy doceněn - ale to se nakonec nestane v dějinách poprvé.
Takto bude např. vypadat finále filmu - ve kterém se na scéně kromě kancléře a Dalajlámy objeví i celý Cyklus - při promítání v Austrálii.
Narozdíl od všech dosavadních producentů jsme mysleli právě i na tuto variantu a natočili film i v australské verzi. Diváci tak nebudou muset být zavěšeni za nohy u stropu, což dosud značně omezovalo návštěvnost klasických evropských a amerických filmů u protinožců.
Záběry z africké verze zde z důvodu jejich barevné nesrozumitelnosti pro běžného českého surfaře nepublikujeme. Můžeme jen prozradit, že se celý film odehrává v neosvětleném opuštěném důlním prostoru
a že obě hlavní postavy nesundají ani na chvíli černé brýle.
A na úplný závěr - mláďata ...
... věčný a nejvděčnější objekt fotografů - tzv. amatérů.